Johana Střížková

Střížková používá ve svých snových a přece jaksi civilních videoetudách, fotografiích a objektech lidské i nelidské aktéry – zvířata, rostliny i věci – aby v nás vyvolali ozvěny kolektivního (ne)vědomí. Soustředí se na každodennost lidského života i nevšední situace, denní rytmus, čas, minimalistickou estetiku. Pracuje s posthumanismem, člověkem jako formou – objektem, její práce jsou ale zároveň oslavou lidské imaginace a hravosti.